5. Dopis

10. dubna 2008 v 17:36 | Laura |  Dopisy týraného dítěte
Další dopis...................
Anie,
Ani nedokážu napsat, jak moc po tobě pláču! Jak strašně se mi stýská a ne jen stýská, uvědomuji si, jak moc si pro mne znamenala, že jsi vlastně byla jediným, koho jsem měla.......
Bála jsem se o tebebe, když jsi chodila v noci ven. Vždycky jsem čekla sž se vrátíš, když jsi někam šla, až si se jednou nevrátila......
Ten večer jsem sledovala hodiny jako vždycky před tím....... čekala jsem na tebe a pak, když už jsi byla pryč několik hodin, jsem vyběhla ven a volala tvoje jméno Anie, a pak přišla Ona.......
Čekám na tebe Anie. Čekám tady a budu čekat dál. Přijď co nejdřív a pomoz mi........ Je tak smutné, dívat se z toho okna, na tu zahradu......... sledovat kapky deště stékající po okně...... jako slzy........ nebe je temnější než dřív a o to težší je psát. Myslím při tom na tebe, vždyť tohle bylo tvoje oblíbený počasí. Jako by dnešní noc sdílela mou náladu....... K zemi padají stále další kapky vody, jako by nebe plakalo..... pro mě.......a pro tebe........
Jak temná je ta noc,
když z nebe slza smutná padá,
Jak temná smutku moc....,
Jak mé srdce v smutku zvadá.......
Jak krásně smutné řádky zní....
Jak snadno smutné dítě sní....
Jak život můj se rychle mění......
Jak pochopení pro mě není......
Jak snadno smutný člověk strádá.....
jak temná, temná smutku vláda......
Vrať se,Vrať se,varať se Anie...............................!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám tadyten blog?

Ale jo..... 44.1% (52)
De to.... 29.7% (35)
Ne!!!!! 26.3% (31)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.