Gothikovo sídlo.......(III-část)

28. března 2008 v 19:20 | Pain |  Gothikovo sídlo
Další část Gothikova sídla......konečně tento příběh začíná nabírat na logice....... teda pokud se tomu tak dá říct.
Vysypala jsem poslední zbytky prachu který jsem zametla ze země. Už se tu prostě nedalo žít a když teď přijde někdo z toho úřadu, něco s řešením závěti, jak setý organizaci říká, mělo by se tu aspoň dát dýchat. Od smrti mého manžela uplynulo sotva pár týdnů a já jako bych tý události stále nemohla uvěřit. Neměla jsem práci a tím pádem ani peníze na placení nájmu v našem původním bytě a tak mi nezbylo, než ještě pro zatím zůstat v Gothikově sídle. Bylo mi to jedno. Po jeho smrti mi bylo všechno jedno. Bez něj nemělo nic smysl.
Podívala jsem se na hodinky na mobilu. 14:27. V půl třetí měli přijít. Nestarala jsem se o to jak vypadám. To už bylo taky jedno. Bylo mi ukradený úplně všechno.
14:28.......14:29........14:30..........14:31.........14:32............................
Ozvalo se zaklepání. Prkeně jsem vstala a šla jsem otevřít. Přede dveřmi na mě čekala úředně vyhlížející osoba v černém nažehleném obleku a s brýlemi bez obrouček. Bezvírazně jsem jí pokývla a vyzvala jí ať se posadí. Nevěděla jsem jak se mám chovat.
"Dáte si kávu?" Zeptala jsem se.
"Ne, děkuji."Odpověděla upjatě. "Přicházím kvůli té závěti."
"Ano, já vím." Přikývla jsem.
"Vzniklo tam několik otázek." Pronikavě se na mě zadívala.
Vůbec jsem nevěděla o co de.
"Jakých?" Zeptala jsem se proto.
Zamračila se na mě. Asi se jí nezamlouvalo, že jí přerušuji. Mlčela jsem tedy a čekala, jestli odpoví.
"Píše, že vám odkazuje úplně všechno."
Pořád mi jaksi nedocházelo kde je problém.
"A kupodivu tam bylo i jméno tohodle domu." Zadívala se na mě ještě pronikavěji a vytáhle jakýsy papír a začala předčítat. ".....a toto všecko odkazuji své manželce včetně ještě Gothikova sídla....."
Významě se na mě zadívala.
Byla jsem zmatená. Gothikovo sídlo můj manžel, ani nikdo z naší rodiny nikdy nevlastnil!
"Cože?" Vyhrkla jsem, než jsem se stačila zarazit. Nevěnovala mi pozornost.
"Zajímalo by nás, kde získal právo odkazovat vám tento dům, o kterém vlastně ani nikdo nevěděl, komu patří. Poslali mě tedy, abych to vyřešila s vámi."
"Je mi líto,ale vůbec nic o tom nevím. Nepamatuji si ani, že by můj manžel závěť psal." řekla jsem zmateně. "Tenhle dům jsme nikdy nevlastnili. Přetěhovala jsem se jen dočasně."
"To že tady teď bydlíte dodává celé věci na podezřelosti." Opáčila.
"Nevím o čem mluvíte."
"Tohle je divné místo." prohlásila"Stala se tu spousta strašných věcí už za jejího prvního majitele před sto dveceti třemi lety. Od tý doby tenhle dům nikomu nepatřil, ale přezto je pořád v celku obyvatelném stavu."
"Jo, to vím Řekli mi to už když jsem se sem měla na pár týdnů odstěhovat. Víte, jen kvůli vyšetřování vraždy....."
"A ještě něco."Skočila mi do řeči." Víte snad o tom, že by váš manžel závět psal? Na závěti byl totiš podpis jen jednoho svědka, což je na normální závěť poměrně málo ale na závěti zavražděného člověka, pokud nějaká je, obvykle podpisy svědků chybí. Domníváme se, ale bylo by to hodně zvláštní, že by podpis mohl patřit samotnému vrahovi."
"Aha..." řekla jsem i když jsem neměla tušení, jak k takovému závěru došli.
"Avšak schodou okolností, je toto jméno stejné jako jméno původního vlastníka Gotghikova sídla. Je možné, že si z nás dotyčný, předpokládejme že vrah, dělá jen legraci protože je-li to vrah asi sotva by udával své pravé jméno. Další řešení a to ne méně pravděpodobné je, že se tak podepsal sám zavražděný a pak spáchal sebevraždu."
"O tom pochybuji." prohlásila jsem.
With Love, Your Pain
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.